Adlová Věra: Jarní symfonie (1976). Ilustrovala Gabriela Dubská, obálka Václav Kabát, 1976, 2. vyd. A5. Dívčí román zachycuje strastiplnou lásku klavírní virtuosky Kláry Wieokové-Schumannové ke skladateli Robertu Schumannovi. Vypráví o dětství "zázračného" děvčátka, o Klářině hudební výchově pod přísným dohledem jejího otce profesora Wiecka, o její pozdější lásce k tehdy ještě neznámému Schumannovi a o manželství obou hudebníků. Příběh zaznamenává i přátelství Schumannových k J. Brahmsovi, F. Chopinovi, H. Berliozovi aj. Věra Adlová, dívčím jménem Studená. Po smrti svého prvního manžela, archiváře Josefa Václava Cabalky (1920–1949), se roku 1949 provdala za spisovatele a malíře Zdeňka Adlu, s nímž spolupracovala na řadě knih. Pocházela z rodiny malíře-restaurátora. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Praze (1938) studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy latinu a řečtinu. Během uzavření vysokých škol za okupace pracovala v Archivu hlavního města Prahy, studia dokončila roku 1948. V témže roce nastoupila do závodu ČKD Sokolovo jako vedoucí učňovské výchovy a redaktorka závodního časopisu. V letech 1949–1952 byla redaktorkou Světa sovětů, v letech 1952–1955 žila s manželem v SSSR a působila v české redakci moskevského rozhlasu. Po návratu byla externí redaktorkou nakladatelství Melantrich, od roku 1958 redaktorkou Státního nakladatelství politické literatury, od roku 1960 redaktorkou a posléze (1972–1975) šéfredaktorkou Státního nakladatelství dětské knihy (od roku 1969 Albatros). V letech 1964–1967 byla také tajemnicí Kruhu přátel dětské knihy (národní sekce IBBY). V 80. letech pracovala jako tajemnice Svazu československých spisovatelů pro zahraniční styky.